Kvantifikace cílů do roku 2030 a výhledu k roku 2050, stav transformace bioplynových stanic,
architektura nové aukční podpory (dvousměrné rozdílové smlouvy), podmínky připojení k plynárenské soustavě
a gap analýza toho, co reálně rozhodne o splnění cíle.
Stav k Rámec: RED III · REPowerEU · CISAFZdroje: veřejné dokumenty ČR a EU
⚠ Metodická poznámka — k analýze nebyly dodány žádné zdroje
V projektu BIOMETAN CR ani v konverzaci nebyly nalezeny žádné nahrané dokumenty (projekt obsahuje 0 dokumentů,
ke zprávě nebyly připojeny žádné soubory). Analýza je proto zpracována výhradně z veřejně dostupných primárních
a sekundárních zdrojů — Akčního plánu podpory rozvoje využívání biometanu (MŽP, 7/2025), NKEP, rozhodnutí Evropské komise
o notifikaci podpory, výzvy MPO k 1. aukci, dokumentace OP TAK / OPŽP a odborných zdrojů (CZ Biom, CZBA, EBA).
Kompletní seznam je na konci dokumentu. Místa, kde veřejné zdroje neposkytují dostatečná data, jsou v textu explicitně
označena jako datová mezera a shrnuta v samostatné kapitole. Po nahrání interních podkladů lze analýzu doplnit a čísla ověřit.
Skutečná roční produkce ze 13–14 výroben. Instalovaná kapacita ~28 mil. m³/rok.
Cíl 2030 (NKEP)
491mil. Nm³
≈ 5,2–5,5 TWh. Odpovídá ~100 provozovaným výrobnám biometanu.
Náhrada zemního plynu
6,8%
Podíl na spotřebě ČR 2025 (7,2 mld. m³ / 78,9 TWh). ČR dováží prakticky 100 % plynu.
Nezajištěná mezera k 2030
113mil. Nm³
23 % cíle — objem, který zatím není pokryt notifikovanými aukcemi 2026–2028.
Cíl je nastavený, ale výchozí bod je extrémně nízký. ČR má do roku 2030 vyrábět
491 mil. Nm³ biometanu ročně (NKEP, potvrzeno Akčním plánem MŽP z července 2025). Dnes vyrábí
17 mil. m³ — tedy zhruba 3,5 % cíle. Potřebný růst je ~29násobek za čtyři roky.
Model rozvoje stojí a padá s konverzí stávajících bioplynových stanic. Z 574 BPS v ČR bylo
posouzeno 398; jako technicky vhodné pro připojení k plynárenské soustavě vyšlo jen 116 stanic
(kategorie A + B), dalších 92 s většími bariérami. Realistický potenciál konverzí je ~353 mil. Nm³/rok,
tj. přibližně 72 % cíle 2030. Zbytek musí přijít z nových výroben — jejich počet ale žádný veřejný dokument
nekvantifikuje.
Podpora se od 1. 1. 2026 zásadně změnila. Nefunkční režim úředně stanovené ceny a zeleného bonusu
(za dva roky se do něj přihlásily dva zdroje) skončil 31. 12. 2025. Nahradil jej
indexovaný aukční bonus ve formě dvousměrné rozdílové smlouvy (CfD) na 15 let, notifikovaný
Evropskou komisí 14. 4. 2026 v objemu 3,7 mld. € / 90,2 mld. Kč.
První aukce běží právě teď. MPO ji vyhlásilo 12.–14. 5. 2026 na 45 mil. Nm³/rok
s cenovým stropem 3 000 Kč/MWh spalného tepla, podporou na 15 let s 2% roční valorizací a termínem
uvedení do provozu do 31. 12. 2029. Nabídky se přijímaly od 29. 5. do 31. 7. 2026 — výsledky nebyly ke dni
zpracování zveřejněny.
Notifikovaný objem aukcí cíl 2030 nepokrývá. Rozhodnutí EK zastřešuje celkem
350 mil. Nm³. I při 100% realizaci všech vysoutěžených projektů a udržení dnešní kapacity
vychází 378 mil. Nm³ — tedy 77 % cíle. Chybějících 113 mil. Nm³ vyžaduje
buď další aukční kola v letech 2029–2030, nebo tržně motivované projekty bez podpory.
Největším rizikem není peníze, ale čas, síť a surovina. Mezi koncem staré podpory (12/2025)
a prvními dodávkami z aukčních projektů (2028–2029) vzniká „hluché období"; kvóta pokročilého biometanu
(35 % → 55 %) naráží na klesající stavy hospodářských zvířat; a jen 50–60 % BPS má plynovod do 2–3 km.
Pro rok 2050 neexistuje kvantifikovaný cíl. Akční plán i NKEP končí rokem 2030; aktualizovaná
Státní energetická koncepce biometan zmiňuje, ale bez objemového cíle k 2040/2050. Jediné dostupné vodítko je
odhad dlouhodobého potenciálu ČR ~2 320 mil. Nm³/rok k roku 2040. To je zásadní datová
mezera pro investiční rozhodování s návratností 15–20 let.
01Kvantitativní cíle a výchozí stav
Co přesně má ČR splnit, odkud startuje a jaký podíl zemního plynu má biometan nahradit.
1.1 Cílová hodnota a její ukotvení
Závazným kvantitativním referenčním bodem je Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP),
jehož čísla přebírá a rozpracovává Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu schválený vládou
v červenci 2025. Ten stanovuje:
Ukazatel
2024 / výchozí
Cíl 2030
Zdrojový dokument
Produkce biometanu
7,5 mil. m³ (2024) 17 mil. m³ (2025)
491 mil. Nm³
NKEP / Akční plán MŽP 7/2025
Celková produkce bioplynu
1 300 mil. Nm³
1 470 mil. Nm³
Akční plán MŽP
Instalovaná kapacita biometanu
17,7 mil. Nm³/rok (9/2024) ~28 mil. Nm³/rok (2025)
n/a — odvozeno z produkce
Akční plán MŽP; EBA/CZ Biom
Počet výroben biometanu (BMT)
10 (9/2024) → 13–14 (2025/26)
≥ 100 do 2029
Akční plán MŽP — kritérium plnění
bioLNG v dopravě
≈ 0
5,9–7 PJ (110–130 tis. t)
Akční plán MŽP / RED III
bioCNG v dopravě
zanedbatelné
4,5 PJ (~130 mil. m³)
Akční plán MŽP / RED III
Nákladní vozidla na bioLNG
~150 (plynová N3 >12 t)
min. 4 000
Akční plán MŽP
Podíl pokročilého biometanu v dopravě
—
1,25 % (2026) → 5,5 % (2030)
Akční plán MŽP / RED III
Úspora emisí GHG v dopravě
—
6,25 % (2026) → 11 % (2030)
Akční plán MŽP / RED III
Přepočet jednotek
491 mil. Nm³ biometanu (≥ 95 % CH₄) odpovídá při spalném teple ~11,1 kWh/Nm³ přibližně 5,45 TWh
(při výhřevnosti ~10,5 kWh/Nm³ pak ~5,2 TWh). Uvedené hodnoty v PJ pro dopravu (5,9–7 PJ bioLNG a 4,5 PJ bioCNG,
dohromady 10,4–11,5 PJ ≈ 2,9–3,2 TWh) tvoří zhruba 55–60 % celého cíle 491 mil. Nm³ —
doprava je tedy podle Akčního plánu dominantním odbytištěm, nikoli okrajovým segmentem.
1.2 Trajektorie: plán versus realita
Odstup mezi plánem a skutečností je jádrem celé analýzy. Podle plánovací trajektorie měla ČR již v roce 2024
produkovat 78 mil. Nm³; skutečná maximální roční kapacita deseti tehdejších zařízení byla
17,7 mil. Nm³ a skutečná produkce jen 7,5 mil. m³. Plnění se pohybovalo kolem
10–28 % plánu podle použité metriky.
Produkce biometanu v ČR: skutečnost vs. cíl 2030
Roční produkce v mil. m³. Skutečné hodnoty 2022–2026 vs. cílová hodnota NKEP pro rok 2030. Logaritmicky lineární propast: cíl je ~29× nad dnešní produkcí.
Skutečná produkceCíl NKEP 2030
Rok
Produkce (mil. m³)
Typ
Poznámka
2022
1,2
skutečnost
7 výroben, část odstavena
2023
4,0
odhad
mezikrok mezi doloženými body 2022 a 2024
2024
7,5
skutečnost
10 výroben, kapacita 17,7 mil. Nm³
2025
17,0
skutečnost
13 stanic, kapacita 28 mil. m³
2026
17,0
skutečnost
14 stanic (květen 2026)
2030
491,0
cíl
NKEP / Akční plán MŽP
1.3 Jaký podíl zemního plynu má biometan nahradit
Spotřeba zemního plynu v ČR činila v roce 2025 7,2 mld. m³ (78,9 TWh), meziročně +6,5 %
(teplotně očištěno +0,5 %). Cíl 491 mil. Nm³ z toho představuje:
Objemový podíl na spotřebě ZP
6,8%
491 mil. Nm³ / 7 200 mil. m³ (2025)
Energetický podíl
6,9%
~5,45 TWh / 78,9 TWh
Podíl na dovozu ZP
~7%
ČR nemá vlastní významnou těžbu — podíl na spotřebě ≈ podíl na dovozu
Sektorové rozdělení cílového objemu je v dostupných dokumentech kvantifikováno pouze pro dopravu:
Sektor
Cílový objem 2030
Podíl na cíli 491 mil. Nm³
Kvalita údaje
Doprava — bioLNG (těžká nákladní)
5,9–7 PJ ≈ 155–185 mil. m³
32–38 %
explicitní v Akčním plánu
Doprava — bioCNG (autobusy, komunál, lehká)
4,5 PJ ≈ 130 mil. m³
~26 %
explicitní v Akčním plánu
Teplárenství + průmysl + budovy (vtláčení do sítě)
zbytek ≈ 175–205 mil. m³
~36–42 %
dopočet — není explicitně rozděleno
Výroba elektřiny z bioplynu (nekonvertované BPS)
z 1 470 mil. Nm³ bioplynu zůstává ~979 mil. Nm³ pro KVET
—
dopočet
Datová mezera č. 1
Akční plán ani NKEP nerozdělují 491 mil. Nm³ explicitně mezi teplárenství, průmysl a budovy.
Kvantifikován je pouze dopravní segment (RED III). Rozdělení zbývajících ~36–42 % je v této analýze dopočtem,
nikoli citací. Pro plánování odbytu (např. teplárenské kontrakty) jde o klíčovou chybějící informaci.
02Hlavní pilíře rozvoje
Konverze stávajících bioplynových stanic je páteří plánu. Nové výrobny na zelené louce jsou doplňkem — a zůstávají nekvantifikované.
2.1 Výchozí základna: 574 bioplynových stanic
ČR má hustou síť bioplynových stanic vybudovanou v letech 2009–2013 pod režimem výkupních cen elektřiny.
Právě tato základna je hlavní konkurenční výhodou — konverze na biometan stojí podle Akčního plánu
jen 25–35 % původních investičních nákladů na výstavbu BPS.
BPS celkem
574
stav dle Akčního plánu MŽP
Zemědělské
~400
hlavní cílová skupina konverzí
ČOV / průmyslové
100+
kalový plyn — pokročilý biometan
Skládkové
~70
skládkový plyn — klesající trend
2.2 Kategorizace potenciálu konverze
Z 574 stanic bylo pro potřeby Akčního plánu posouzeno 398 zařízení podle technické a ekonomické
proveditelnosti připojení k plynárenské soustavě. Výsledek je střízlivější, než veřejná debata naznačuje:
Kategorizace 398 posuzovaných bioplynových stanic podle vhodnosti ke konverzi
Kategorie A = nejvhodnější (nejlepší dostupnost plynovodu a ekonomika), C = významné bariéry. Odstín odpovídá pořadí kategorie.
Kategorie
Počet stanic
Podíl
Charakteristika
A — nejvhodnější
36
9 %
optimální podmínky pro připojení k soustavě
B — vhodné
80
20 %
připojení realizovatelné
C — s bariérami
92
23 %
větší technické či ekonomické bariéry
Nevhodné / nehodnocené
190
48 %
vzdálenost od soustavy, velikost, substrátová základna
Co z toho plyne pozitivně
116 stanic (A + B) je bez zásadních překážek konvertovatelných — to je zhruba počet, který
Akční plán potřebuje pro cíl „≥ 100 provozovaných BMT do roku 2029".
50–60 % stávajících stanic má plynovod dostupný do 2–3 km.
Realistický potenciál biometanu ze stávajících stanic je ~353,5 mil. Nm³/rok,
tedy 72 % cíle 2030.
Konverze je nejrychlejší nový zdroj — existující fermentory, sklady, povolení i smlouvy na substrát.
Co z toho plyne rizikově
Cíl 100 stanic musí být naplněn téměř výhradně z kategorie A + B — rezerva je nulová.
Jakýkoli odpad (nezájem provozovatele, prodej podniku, neúspěch v aukci) jde přímo proti cíli.
Provozovatelé mají silnou alternativu: pokračovat v KVET s podporou flexibility.
Konverze je pro ně volba, nikoli nutnost.
Kategorie C (92 stanic) se stane relevantní jen při vyšší podpoře nebo levnějším připojení.
Do cíle 491 mil. Nm³ chybí i po vyčerpání celého konverzního potenciálu ~138 mil. Nm³.
2.3 Nové výrobny „na zelené louce"
Aukční výzva MPO rozlišuje tři kategorie projektů: (1) nové výrobny biometanu, (2) konverze
stávajících výroben elektřiny z bioplynu a (3) samostatná zařízení na úpravu bioplynu (upgrading) navázaná na
existující BPS. Rozhodnutí EK o notifikaci výslovně pokrývá „jak nové biometanové stanice, tak konverze
stávajících bioplynových zařízení".
Datová mezera č. 2 — počet greenfieldůŽádný veřejný dokument neuvádí cílový počet nových stanic na zelené louce. Akční plán pracuje
s agregátním kritériem „≥ 100 provozovaných BMT do 2029" a s konverzním potenciálem 353,5 mil. Nm³; rozdíl mezi
tímto potenciálem a cílem 491 mil. Nm³ (~138 mil. Nm³) je nepřímým odhadem prostoru pro greenfieldy.
Při typické velikosti nové výrobny 3–8 mil. Nm³/rok by šlo řádově o 20–45 nových zařízení —
jde však o vlastní dopočet analýzy, nikoli o publikovaný cíl.
2.4 Odpadový pilíř: co mění nový Plán odpadového hospodářství
Druhým — a z hlediska kvóty pokročilého biometanu klíčovým — pilířem je odpadové hospodářství. POH schválený
23. 7. 2025 zavádí:
Zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 — nutí obce hledat odbyt pro BRKO.
Očekávaný nárůst produkce biologicky rozložitelného odpadu z 0,9 na 1,9 mil. tun ročně do roku 2035
díky rozšíření odděleného sběru (domácnosti, školy, gastroprovozy).
Podporu infrastruktury pro konverzi na bioplyn a biometan.
Tento tok je pro splnění kvóty pokročilého biometanu (35 % → 55 %) nezbytný — zemědělské
cíleně pěstované plodiny se do kvóty nezapočítávají.
Předpokládaná skladba vstupních surovin pro biometan k roku 2040
Podle studie „Biogases towards 2040" citované v Akčním plánu MŽP. Dominance meziplodin je zdrojem napětí s kvótou pokročilého biometanu.
Vstupní surovina
Podíl 2040
Započítává se do „pokročilého"?
Meziplodiny
42 %
částečně — dle přílohy IX RED III a výkladu
Hnůj a kejda
19 %
ano
Zemědělské zbytky
19 %
ano
Ostatní (bioodpad, kaly, skládkový plyn, VŽP)
20 %
ano
03Finanční a legislativní nástroje
Od nefunkčního zeleného bonusu k dvousměrné rozdílové smlouvě: architektura podpory, dotační tituly a legislativní rámec.
3.1 Proč se režim podpory měnil
Do konce roku 2025 platil režim úředně stanovené ceny a zeleného bonusu, notifikovaný Evropskou
komisí 1. 11. 2023 v objemu 2,4 mld. € (~59–60 mld. Kč) na 20 let s cílovou kapacitou
~337 mil. Nm³. Schéma bylo fakticky mrtvé:
za téměř dva roky se do něj přihlásily pouze dva zdroje;
Akční plán konstatuje, že nastavení umožňovalo realizaci maximálně dvou zařízení ročně,
a to jen velkými podniky;
výrobní náklady v ČR byly výrazně vyšší než cena importovaného biometanu, takže domácí produkce nebyla
konkurenceschopná a produkce mířila na export.
3.2 Nový režim: indexovaný aukční bonus jako dvousměrná CfD
Od 1. 1. 2026 platí nový model zavedený balíčkem Lex OZE 3 (novela zákona
č. 165/2012 Sb.) ve spojení s novelou energetického zákona (Lex Plyn). Evropská komise jej
notifikovala 14. 4. 2026 (tisková zpráva IP/26/794) na 3,7 mld. € = 90,2 mld. Kč,
a to podle rámce CISAF (Clean Industrial Deal State Aid Framework, přijat 25. 6. 2025).
Jak mechanismus funguje — krok za krokem
MPO vyhlásí aukci na určitý roční objem biometanu (v Nm³/rok) s maximální
referenční (strike) cenou, kterou ve spolupráci s MPO nastavuje ERÚ.
Uchazeči podávají nabídky — soutěží o výši bonusu v Kč/MWh spalného tepla.
Vítězí nejnižší nabídky až do vyčerpání aukčního objemu.
Vítěz získá právo na podporu na 15 let ve formě dvousměrné rozdílové smlouvy
navázané na vysoutěženou realizační (strike) cenu.
Měsíční vypořádání provádí OTE, a. s.: klesne-li tržní cena plynu pod strike cenu,
OTE výrobci rozdíl doplácí; překročí-li tržní cena strike cenu, výrobce přeplatek vrací.
To je podstata „dvousměrnosti" a hlavní rozdíl proti starému zelenému bonusu.
Valorizace: v 1. aukci je stanovena pevná 2% roční indexace bonusu.
Sektor prosazoval navázání na index ČSÚ.
Nárok vzniká až uvedením výrobny do provozu v požadovaném termínu a výkonu.
Registrace je možná pouze do 180 dnů od právní moci licence.
Emisní úspora a záruky původu vyrobeného biometanu náleží státu — výrobce nemá
jiné finanční plnění než aukční bonus.
Poznámka k terminologii
Veřejné zdroje označují mechanismus různě — „aukční bonus", „zelený bonus vysoutěžený v aukci" i „dvousměrná
rozdílová smlouva". Tisková zpráva Evropské komise je jednoznačná: jde o „two-way contract for difference
that provides a bonus for each MWh of biomethane produced for a duration of 15 years, based on a so-called
strike price". Jde tedy o CfD s bonusovou výplatní logikou, nikoli o klasickou výkupní cenu.
3.3 Parametry 1. aukce (2026)
Parametr
Hodnota
Komentář
Vyhlášení výzvy
12.–14. 5. 2026
1. výzva k podání nabídky v aukci — podpora biometanu, rok 2026
Lhůta pro nabídky
29. 5. – 31. 7. 2026
podání datovou schránkou MPO
Aukční objem
45 mil. Nm³/rok
první z plánovaných dvou aukcí ročně
Cenový strop
3 000 Kč/MWh spalného tepla
maximální referenční aukční cena stanovená ERÚ
Doba podpory
15 let
s 2% roční valorizací bonusu
Termín uvedení do provozu
nejpozději 31. 12. 2029
cca 3 roky od přidělení podpory
Kategorie projektů
nové výrobny · konverze stávajících · samostatný upgrading bioplynu
zdroje: bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn
Podíl pokročilého biometanu
35 % (2026) → 45 % (2035) → 55 % (2040)
zmírněno oproti návrhu (40/50/60 %) po připomínkách sektoru
Emisní limit
< 17 g CO₂ekv./MJ (2026) → < 12 g po 2040
doložení certifikací (ISCC, SURE apod.)
Minimální měsíční dodávka
75 % maximální kapacity
při nesplnění ztráta podpory za daný měsíc — sektor žádal 50 %
Jistota (kauce)
4 000 Kč na jednotku výkonu
dle upřesněných podmínek MPO
Další podmínky
dodávka do plynárenské soustavy ČR; zajištěné připojení; licence ERÚ; registrace do 180 dní od právní moci licence
—
Datová mezera č. 3 — výsledky aukce
Ke dni zpracování () nebyly zveřejněny výsledky 1. aukce (lhůta pro nabídky skončila
31. 7. 2026). Není tedy známa vysoutěžená cena, míra převisu poptávky ani počet a struktura úspěšných projektů.
Tyto tři údaje jsou nejsilnějším dostupným indikátorem, zda je nastavení schématu bankovatelné —
doporučuji je doplnit hned po zveřejnění.
3.4 Aukční objemy a jejich vztah k cíli 2030
Plánovaný rozpis aukčních objemů a jeho konfrontace s cílem je nejdůležitější číslo v celé analýze:
Rok aukce
Plánovaný objem (mil. Nm³/rok)
Poznámka
2026
90
2 aukce po ~45 mil. Nm³; 1. aukce vyhlášena 5/2026
2027
110
indikativní plán
2028
150
indikativní plán
Celkem 2026–2028
350
odpovídá objemu krytému rozhodnutím EK
2029–2030
nezveřejněno
datová mezera — schéma umožňuje podporu do konce 2030
Krytí cíle 2030: co je zajištěno a co chybí
Cíl 491 mil. Nm³/rok rozložený na stávající kapacitu, objem krytý notifikovanými aukcemi 2026–2028 a nezajištěný zbytek. Předpokládá 100% realizaci vysoutěžených projektů.
Klíčové zjištění
Notifikovaný a plánovaný aukční objem pokrývá pouze ~77 % cíle 2030, a to za optimistického
předpokladu, že všechny vysoutěžené projekty budou skutečně postaveny a uvedeny do provozu do konce
roku 2029. Historická míra plnění plánu se přitom pohybovala kolem 28 %. Bez zveřejnění
aukčních objemů pro roky 2029 a 2030 je cíl 491 mil. Nm³ matematicky nedosažitelný.
3.5 Investiční podpora — dotační tituly
Provozní podpora (aukční bonus) pokrývá provozní mezeru; kapitálové náklady kryjí investiční dotace.
Ty se nekumulují neomezeně — vyšší investiční dotace snižuje potřebný aukční bonus (a naopak),
což hlídá mechanismus kontroly vnitřního výnosového procenta (IRR) podle § 37b zákona č. 165/2012 Sb.
Titul
Gestor
Alokace / čerpání
Podmínky
Cílová skupina
OP TAK „OZE — vtláčení biometanu", výzva I
MPO / API
1 mld. Kč přijato 15 projektů za ~600 mil. Kč
dotace 1–100 mil. Kč; míra podpory 65 / 55 / 45 % (malý / střední / velký podnik) na výrobu energie,
50 / 40 / 30 % na ostatní výdaje; příjem 6. 9. 2023 – 13. 12. 2024; realizace do 30. 6. 2027; mimo Prahu
MSP i velké podniky
OPŽP výzvy na bioplyn a biometan z odpadů
MŽP / SFŽP
~463–500 mil. Kč 7 velkých projektů
~45–49 % způsobilých výdajů; vázáno na zpracování BRO, kalů a odpadů z potravinářství
obce, ČOV, zemědělská družstva
Modernizační fond (program RES+ a navazující)
MŽP / SFŽP
rámcově — biometan je jednou z podporovaných aktivit
investiční podpora nových zdrojů OZE včetně výroben biometanu
široké spektrum
Program MZe (2024)
MZe
527 žádostí za ~2,4 mld. Kč
zemědělské investice navázané na BPS
zemědělské podniky
Provozní podpora — aukční bonus
MPO / ERÚ / OTE
90,2 mld. Kč (3,7 mld. €)
CfD na 15 let, aukce, do konce 2030
držitelé licence na výrobu plynu
Datová mezera č. 4
Veřejně dostupné zdroje neuvádějí samostatnou alokaci Modernizačního fondu vyčleněnou konkrétně na biometan
ani harmonogram navazujících výzev OP TAK (výzva II) po uzavření výzvy I v prosinci 2024. Pro sestavení
finančního modelu konkrétního projektu je nutné ověřit aktuální výzvy přímo u SFŽP a API.
3.6 Legislativní rámec
Předpis / dokument
Účinnost
Co přináší pro biometan
Lex OZE 3 novela zák. č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
1. 1. 2026
zavádí aukční bonus pro výrobny uvedené do provozu od 1. 1. 2026; zmocnění MPO stanovit postup valorizace;
§ 37b — individuální kontroly IRR s možností snížit či odejmout podporu; IRR se nově počítá včetně příjmů
po skončení podpory, po dobu životnosti výrobny; zákaz podpory při záporných cenách na denním trhu;
přechod kritérií udržitelnosti z fakultativního na povinný režim včetně povinnosti dokládat úsporu emisí
Lex Plyn novela zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon
1. 8. 2025
zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů pro výstavbu zařízení na výrobu obnovitelné energie;
nevratná kauce za rezervaci kapacity v soustavě; omezení manipulace na trhu; rámec pro indexaci bonusu
Vyhláška č. 459/2012 Sb.
platná
požadavky na kvalitu plynu dodávaného do soustavy — mj. minimální obsah metanu
TPG 902 02 (ČPS) — jakost a zkoušení paliv s vysokým obsahem metanu TDG 983 01 — vtláčení bioplynu do sítí
platné
technická pravidla pro kvalitativní parametry a technologii vtláčení
Cenová rozhodnutí a metodiky ERÚ
průběžně
maximální referenční aukční cena; postup meziroční úpravy; licencování výroby plynu
Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu
schválen 7/2025
opatření O1–O7 s gestory a termíny (viz níže)
Plán odpadového hospodářství (POH)
schválen 23. 7. 2025
zákaz skládkování využitelných odpadů od 2030; rozšíření odděleného sběru BRO (0,9 → 1,9 mil. t do 2035)
RED III (směrnice EU 2023/2413)
transpozice probíhá
cíle pro pokročilá biopaliva v dopravě; kritéria udržitelnosti; emisní limity
CISAF — Clean Industrial Deal State Aid Framework
25. 6. 2025
právní základ notifikace českého schématu podpory biometanu (14. 4. 2026)
Opatření Akčního plánu O1–O7
#
Opatření
Termín
Gestor
Stav (8/2026)
O1
Provozní podpora — aukční bonus
2025
MPO
splněno — 1. aukce 5/2026
O2
Záruky původu biometanu
2026
MPO
v běhu
O3
Investiční podpora
2025
MPO / MŽP / MZe
běží (OP TAK, OPŽP, ModF)
O4
Minimální podíl biometanu v dopravě
2030
MPO
termín až 2030 — příliš pozdě
O5
Dotace na vozidla (bioCNG / bioLNG)
2025
MŽP
nedostatečné tempo — 150 vs. 4 000 vozidel
O6
Zkapalňovací infrastruktura (bioLNG)
2027
MPO
před termínem
O7
Zjednodušení povolování
2025
MŽP + MPO
částečně — Lex Plyn 8/2025
Hodnocení stavu ve sloupci „Stav" je analytickým úsudkem této zprávy
na základě veřejných informací, nikoli oficiálním hodnocením gestorů.
04Infrastruktura a připojení k plynárenské soustavě
Technické a legislativní podmínky vtláčení — a proč je právě připojení nejčastějším místem, kde projekt zemře.
4.1 Kvalitativní požadavky
Minimální obsah metanu
95%
dle vyhlášky č. 459/2012 Sb.
Emisní limit (aukce)
<17g CO₂e/MJ
→ < 12 g po roce 2040
Certifikace
ISCC/ SURE
celý dodavatelský řetězec
Nad rámec vyhlášky platí technická pravidla Českého plynárenského svazu: TPG 902 02
(jakost a zkoušení paliv s vysokým obsahem metanu) a TDG 983 01 (vtláčení bioplynu do sítí).
Ty definují Wobbeho číslo, obsah kyslíku, síry, vody a dalších příměsí.
4.2 Procesní postup připojení (distribuční soustava)
Postup provozovatele distribuční soustavy (příklad GasNet) má 18 fází. Kritická místa jsou zvýrazněna:
Nezávazný dotaz na dostupnost a kapacitu v lokalitě.
Žádost o připojení výrobny plynu přes online portál.
Individuální posouzení PDS → návrh Smlouvy o připojení vymezující povolenou kapacitu
a předávací tlak — zde se rozhoduje o ekonomice celého projektu.
Projektová dokumentace ve dvou stupních (umístění a povolení stavby / realizační),
obě s písemným vyjádřením specialisty PDS.
Konzultace telemetrie, měření objemu a kvality plynu a připojení odorizační stanice.
Technická přejímka → Souhlas s propojem a vpuštěním plynu.
Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy.
Registrace v systému OTE a zajištění obchodníka s plynem.
Licence na výrobu plynu od ERÚ (nebo splnění podmínek pro výrobu bez licence dle zák. č. 458/2000 Sb.).
Náklady na připojení jsou z velké části pokryty mechanismem odkupu těžebních plynovodů
provozovatelem distribuční soustavy — to je pro ekonomiku konverzí zásadní institut.
4.3 Tlakové úrovně a reverzní toky — jádro problému
Ekonomická logika výrobce
Výrobce chce vtláčet do co nejnižší tlakové úrovně (STL, případně NTL),
protože kompresní stupeň na VTL je investičně i provozně nejdražší položkou připojení.
Akční plán tuto preferenci explicitně uvádí.
Fyzikální limit sítě
NTL a STL větev má sezónně proměnný odběr. V létě klesne spotřeba v dané
oblasti pod produkci výrobny a plyn nemá kam téci. Řešením je reverzní kompresní stanice
(přetlačení do vyšší úrovně) — dodatečná investice, kterou musí někdo zaplatit.
Tři konkrétní požadavky sektoru na odblokování připojení
Podle CZ Biom brání rozvoji tři věci, které lze řešit regulatorně, nikoli investičně:
Technické řešení vtláčení do středotlaké sítě bez obohacování propanem — propanace
zvyšuje provozní náklady i uhlíkovou stopu a je v řadě případů technicky zbytná.
Jednotné metodiky provozovatelů distribučních soustav s transparentními termíny
a cenami — dnes se postup a náklady liší podle PDS i regionu.
Centrální vtláčecí body — sdílená infrastruktura pro více okolních výroben,
která rozpustí náklad na připojení mezi několik projektů.
4.4 Dostupnost sítě jako tvrdý filtr
Dostupnost plynovodu je hlavním kritériem kategorizace BPS (kapitola 2.2). Podle Akčního plánu má
50–60 % stávajících stanic plynovod ve vzdálenosti 2–3 km. To je zároveň
vysvětlení, proč 190 ze 398 posuzovaných stanic vypadlo jako nevhodných či nehodnocených:
zemědělské BPS byly historicky umisťovány k živočišné výrobě, nikoli k plynovodu.
Datová mezera č. 5 — kapacita sítěNení veřejně dostupná analýza absorpční kapacity plynárenské soustavy pro biometan po regionech
(kolik mil. Nm³/rok lze vtlačit v které oblasti při zohlednění letního minima odběru a bez reverzních stanic).
Plán rozvoje distribuční soustavy tuto informaci v rozlišení potřebném pro projektovou přípravu neobsahuje.
Bez ní nelze spolehlivě posoudit, zda je cíl 491 mil. Nm³ vůbec fyzicky vtlačitelný v místech, kde stanice stojí.
Toto je podle mého názoru nejzávažnější chybějící podklad celého plánu.
05Rizika a úzká hrdla — gap analýza
Osm rizik seřazených podle dopadu na splnění cíle 2030, s odhadem pravděpodobnosti a možným zmírněním.
Objemová mezera
113mil. Nm³
23 % cíle bez nástroje
Historická míra plnění
~28%
skutečnost vs. plánovaná trajektorie
Vozidla bioLNG
150/ 4 000
3,8 % potřebného vozového parku
Vhodné BPS ke konverzi
116/ 398
kategorie A + B, nulová rezerva k cíli 100 BMT
5.1 Rizikový registr
#
Riziko
Závažnost
Podstata a doložení
Zmírnění
R1
Nedostatečný aukční objem
⬤ kritické
Notifikované a plánované aukce 2026–2028 kryjí 350 mil. Nm³. Se stávající kapacitou 28 mil. Nm³
to dává 378 z 491 mil. Nm³ — 77 % cíle. Objemy pro 2029–2030 nejsou zveřejněny.
Zveřejnit závazný harmonogram aukcí včetně objemů 2029–2030 (a indikativně 2031–2035).
R2
„Hluché období" 2026–2028
⬤ kritické
Stará podpora skončila 31. 12. 2025, projekty z 1. aukce mají termín uvedení do provozu až
31. 12. 2029. Mezi tím vzniká období bez nových zdrojů — potvrzuje jej i Akční plán a upozorňuje na něj CZ Biom
(„změna podpory způsobila zastavení projektů").
Zrychlit druhou aukci 2026, umožnit dřívější uvedení do provozu s bonifikací, přemostit investiční dotací.
R3
Dostupnost feedstocku a kvóta pokročilého biometanu
⬤ kritické
Aukce vyžaduje 35 % pokročilého biometanu (→ 55 % v 2040). CZ Biom označuje původně navržené hodnoty
(40/50/60 %) za „v českých podmínkách nesplnitelné" — nekorespondují s dostupnými objemy surovin,
stavy hospodářských zvířat v EU klesají. Teoretický potenciál odpadů je ~217 mil. Nm³/rok, z toho 55 mil. Nm³
je vázáno ve směsném komunálním odpadu (2,8 z 4,96 mil. t vhodných odpadů).
Cíl 491 mil. Nm³ tedy nelze naplnit ze samotných odpadů.
Realistická trajektorie kvóty; urychlení odděleného sběru BRKO dle POH; jasný výklad zápočtu meziplodin dle přílohy IX RED III.
R4
Absence poptávky — chybí povinná kvóta
⬤ kritické
Opatření O4 (minimální podíl biometanu v dopravě) má v Akčním plánu termín až 2030.
Pro bioLNG je potřeba 4 000 nákladních vozidel, registrováno je ~150 plynových N3 > 12 t.
Bez odbytu jsou podle CZ Biom „aukce slepá ulička".
Uspíšit O4; povinný podíl domácího biometanu; veřejné zakázky na bioCNG autobusy a komunální techniku.
R5
Kapacita a podmínky připojení k soustavě
◆ vysoké
Jen 116 z 398 BPS je v kategorii A+B; 50–60 % má plynovod do 2–3 km. Vtláčení do STL naráží na letní
minima odběru a na požadavek propanace. Metodiky PDS nejsou jednotné.
Kombinace 75% minimální měsíční dodávky (sektor žádá 50 %), pevné 2% valorizace
místo navázání na index ČSÚ, kauce a 180denní registrační lhůty zvyšuje riziko a tím i požadovanou
výnosnost. Riziko převisu nabídky nad poptávkou v aukci nebo naopak nesoutěžního výsledku u stropu 3 000 Kč/MWh.
Zmírnit minimální dodávku, indexovat na ČSÚ, zavést výkonové koše chránící malé farmářské projekty.
R7
Administrativní náročnost povolování
◆ vysoké
Akční plán řadí zjednodušení povolování mezi opatření (O7, termín 2025); Lex Plyn účinný od 8/2025
povolovací procesy zrychluje, ale chybí měřitelný cíl (např. maximální délka řízení).
CZBA dlouhodobě označuje délku a nejistotu povolování za hlavní brzdu.
One-stop-shop, zákonné lhůty, „go-to areas" dle RED III, sladění s termínem provozu 31. 12. 2029.
R8
Konkurence alternativního využití bioplynu
▲ střední
Provozovatelé BPS mohou zůstat u KVET s podporou flexibility — Akční plán s tím výslovně počítá
(„poskytování flexibility"). Konverze je dobrovolná; při dobré ceně silové elektřiny je pro řadu
provozovatelů výhodnější nekonvertovat.
Diferencovaný aukční bonus pro konverze, jistota dlouhodobého odbytu, snížení nákladů připojení.
5.2 Trajektorie kvóty pokročilého biometanu
Požadovaný minimální podíl pokročilého biometanu v aukčních projektech
Finální podmínky 1. aukce (plná linie) proti původně navrženým hodnotám, které sektor odmítl jako nesplnitelné (přerušovaná linie). Zmírnění o 5 p. b. na každém kroku.
Finální podmínky aukcePůvodní návrh (odmítnut sektorem)
Rok
Finální podmínky
Původní návrh
Emisní limit
2026
35 %
> 40 %
< 17 g CO₂e/MJ
2035
45 %
50 %
—
2040
55 %
> 60 %
< 12 g CO₂e/MJ
5.3 Souhrnný scénářový odhad
Na základě výše uvedeného lze sestavit tři scénáře plnění cíle 2030. Jde o odhad této analýzy,
nikoli o publikovanou projekci.
Scénář
Produkce 2030
Plnění cíle
Předpoklady
Optimistický
380–420 mil. Nm³
77–86 %
Aukce 2026–28 plně vysoutěženy i realizovány, doplněny aukcemi 2029–30, odblokované připojení, uspíšená kvóta v dopravě.
Střední (referenční)
210–280 mil. Nm³
43–57 %
60–75% realizace vysoutěžených projektů, žádné aukce nad rámec notifikovaných 350 mil. Nm³, přetrvávající úzká hrdla v připojení.
Pesimistický
90–140 mil. Nm³
18–29 %
Nízká účast v aukcích u stropu 3 000 Kč/MWh, prodloužené „hluché období", nesplnitelná kvóta pokročilého biometanu, blokované připojení.
06Srovnání s EU — kde ČR stojí
Evropský kontext, benchmark vůči Německu, Dánsku, Francii a Itálii a poučení z jejich podpůrných modelů.
Produkce biometanu v Evropě
>8mld. m³
meziroční růst +16 %, CAGR 21 % za 15 let
Výrobny v Evropě
1 620+
konec 2024; +111 nových za rok; 25 zemí
Podíl na spotřebě ZP v EU
6%
bioplyn + biometan, 22 mld. m³ (2024)
Cíl REPowerEU 2030
35mld. m³
EU je zhruba ve čtvrtině cesty
Produkce / kapacita biometanu ve vybraných zemích
V mil. m³ ročně. ČR zvýrazněna. Rozdíl je řádový: lídři vyrábějí zhruba 90× více než ČR — přitom Itálie startovala z 250 mil. m³ v roce 2022.
Země
Objem (mil. m³/rok)
Počet výroben
Model podpory
Itálie
~1 600
—
konkurenční aukce kombinované s investičními granty a kapacitními kvótami; růst z 250 mil. m³ (2022)
Francie
~1 500 (kapacita)
829
odstupňované výkupní tarify; > 80 % stanic na zemědělských zbytcích
Německo
~1 500 (kapacita)
282
EEG + kvóty; průměrná velikost 607 Nm³/h (nadprůměrná)
Dánsko
—
—
~40 % metanu v plynárenské síti (2022); výhled 72 % do 2030; cílem plné vytěsnění fosilního plynu ze sítě
Česká republika
17
13–14
aukční bonus / CfD od 2026 (11 zemědělských a odpadových + 2 ČOV; kapacita 28 mil. m³)
6.1 Co z benchmarku plyne pro ČR
Itálie — nejbližší analogie
Nejrelevantnější případ: z 250 mil. m³ (2022) na ~1 600 mil. m³ (2026) za čtyři roky,
tedy 6,4násobek — právě díky konkurenčním aukcím kombinovaným s investičními granty
a kapacitními kvótami. ČR volí obdobnou architekturu, ale s podstatně nižším aukčním objemem
a s vyšší kvótou pokročilého biometanu. Italský precedens ukazuje, že požadovaná dynamika
je dosažitelná — pokud objem aukcí odpovídá cíli.
Dánsko — cílový stav
Dánsko dosáhlo ~40 % podílu biometanu v síti při konzistentní podpoře a s dominancí
statkových hnojiv v substrátové základně. Ukazuje, že strop není 6,8 %, ale desítky procent —
a že klíčem je dlouhodobě stabilní, nikoli maximální podpora. Zároveň je to varování:
dánský výsledek je plodem patnácti let nepřerušené politiky, nikoli jednoho čtyřletého sprintu.
Francie — kvantita zařízení
829 výroben při ~1 500 mil. m³ znamená průměr pod 2 mil. m³ na zařízení —
model postavený na mnoha malých zemědělských stanicích s odstupňovanými tarify.
Pro ČR se 400 zemědělskými BPS jde o nejbližší strukturální paralelu; potvrzuje potřebu
výkonových košů v aukci, aby malé projekty nesoutěžily proti velkým.
Německo — velikost zařízení
282 výroben o průměru 607 Nm³/h ukazuje opačnou strategii — méně, ale větších
zařízení. Průměrná velikost výrobny biometanu v Evropě (483 m³/h) je téměř čtyřnásobkem
průměrné bioplynové stanice, což potvrzuje, že konverze má ekonomický smysl především u větších BPS —
tedy přesně u těch, které v ČR spadají do kategorie A a B.
07Výhled 2040–2050
Zde narážíme na nejvážnější strukturální nedostatek české strategie.
⚠ Datová mezera č. 6 — pro rok 2050 neexistuje kvantifikovaný cílAni Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu, ani NKEP, ani aktualizovaná Státní energetická
koncepce neobsahují objemový cíl pro biometan k roku 2040 či 2050. Akční plán i NKEP končí rokem 2030;
notifikované schéma podpory umožňuje poskytovat podporu pouze do konce roku 2030. Aktualizovaná SEK
biometan zmiňuje jako důležitý pro dekarbonizaci obtížně elektrifikovatelných sektorů, ale bez objemového cíle.
Pro investora s návratností 15–20 let jde o zásadní nejistotu — CZ Biom to formuluje přímo: „chybí vize
a cíle až do roku 2040".
7.1 Co dostupné zdroje o dlouhodobém horizontu říkají
Ukazatel
Hodnota
Zdroj a povaha údaje
Dlouhodobý potenciál ČR k 2040
2 320 mil. Nm³/rok
Akční plán MŽP — potenciál, nikoli cíl; ~4,7násobek cíle 2030 a ~32 % dnešní spotřeby ZP
Teoretický potenciál z odpadů
~217 mil. Nm³/rok
vč. 55 mil. Nm³ ze směsného komunálního odpadu; horní mez „čistě odpadové" cesty
Skladba vstupů 2040
meziplodiny 42 % · hnůj a kejda 19 % · zeměd. zbytky 19 %
studie „Biogases towards 2040" citovaná v Akčním plánu
Zachytitelný biogenní CO₂
400 mil. m³ = 0,8 mil. t CO₂/rok
při produkci 500 mil. m³ biometanu — vstup pro BECCS a e-paliva
Cíl REPowerEU pro EU
35 mld. m³ do 2030
evropský rámec, do kterého se český cíl 0,491 mld. m³ (1,4 %) zasazuje
Role biometanu v budovách
—
RED III dlouhodobě předpokládá, že biometan se stane „jedinou akceptovatelnou plynnou složkou"
v energetice budov
7.2 Strukturální logika cesty k roku 2050
I bez oficiálního cíle lze z dostupných dat odvodit trajektorii, kterou bude ČR muset sledovat:
Do 2030 — budování základny. Konverze BPS kategorie A a B, prvních ~100 výroben,
vybudování aukčního trhu a zárukového systému. Cíl 491 mil. Nm³ = 6,8 % spotřeby plynu.
2030–2040 — expanze a změna substrátové základny. Vyčerpání konverzního potenciálu
(kategorie C), přechod k meziplodinám a rozšířenému sběru BRKO podle POH (0,9 → 1,9 mil. t).
Potenciál 2 320 mil. Nm³ znamená ~30 % dnešní spotřeby plynu — ale vyžaduje
zábor zemědělské plochy a vyřešení konfliktu s potravinovou produkcí i s limity RED III.
Po 2040 — integrace s vodíkem a CCU. Klesající celková spotřeba plynu (elektrifikace
vytápění a průmyslu) znamená, že stejný objem biometanu bude tvořit rostoucí podíl.
Biogenní CO₂ se stává surovinou pro e-paliva. Plynárenská soustava přechází na směs biometanu a vodíku —
dánská cesta.
Zbytkové využití 2050. Biometan zůstane v segmentech, kde elektrifikace selhává:
vysokoteplotní průmyslové procesy, těžká a dálková doprava, sezónní záloha v teplárenství
a špičkové zdroje. Nikoli plošné vytápění.
Poznámka analytika
Rozdíl mezi cílem 2030 (491 mil. Nm³) a potenciálem 2040 (2 320 mil. Nm³) je zhruba 4,7násobek.
Pokud by ČR chtěla tento potenciál k roku 2050 využít, musí už nyní stavět aukční systém, síťovou
infrastrukturu a substrátovou základnu na řádově vyšší objem, než na jaký je dnes dimenzován.
Nastavit schéma podpory s koncem v roce 2030 a bez navazujícího cíle znamená v praxi
investiční útes na konci dekády.
08Závěrečná doporučení
Čtyři kroky, které podle této analýzy rozhodnou o tom, zda ČR cíl skutečně naplní. Řazeno podle dopadu.
1 · Zveřejnit závazný objemový harmonogram aukcí až do roku 2030 — a doplnit chybějících 113 mil. Nm³
Bez tohoto kroku je cíl 491 mil. Nm³ matematicky nedosažitelný, protože notifikované aukce
2026–2028 kryjí jen 350 mil. Nm³. Konkrétně:
publikovat objemy aukcí pro 2029 a 2030 (odhadem 2× 60–80 mil. Nm³) a indikativní výhled
na roky 2031–2035, aby projekty s dobou přípravy 3+ roky měly na co reagovat;
navázat indexaci bonusu na index ČSÚ místo pevných 2 % ročně — zvyšuje bankovatelnost
bez zvýšení očekávaných nákladů státu;
zmírnit minimální měsíční dodávku ze 75 % na ~50 % nominální kapacity, jak žádá sektor
(kumulace s kvótou pokročilého biometanu jinak výrazně omezí provoz);
zavést výkonové koše, aby malé farmářské konverze nesoutěžily proti velkým greenfieldům —
francouzský model odstupňovaných podmínek.
2 · Uspíšit poptávkovou stranu — povinný podíl biometanu nesmí čekat na rok 2030
Opatření O4 Akčního plánu (minimální podíl biometanu v dopravě) má termín 2030 —
tedy rok, ve kterém se má cíl už plnit, nikoli budovat. Bez zaručeného odbytu je aukce podle CZ Biom
„slepá ulička". Doporučuji:
stanovit povinný podíl domácího biometanu ve spotřebě zemního plynu nebo v dodávkách
obchodníků, s náběhem od roku 2027;
navázat jej na existující dopravní kvótu (1,25 % v 2026 → 5,5 % v 2030) a promítnout do
veřejných zakázek: městské autobusy, svozová technika, komunální vozidla;
zásadně urychlit opatření O5 a O6 — vozový park bioLNG (dnes ~150 vozidel oproti potřebným 4 000)
a zkapalňovací infrastrukturu (termín 2027) — jinak nebude cíl 5,9–7 PJ bioLNG fyzicky spotřebovatelný;
dokončit záruky původu biometanu (opatření O2, termín 2026) — bez nich nelze
prokazovat původ a zákazník nemá za co platit prémii nad tržní cenu plynu.
3 · Odblokovat připojení k plynárenské soustavě regulatorně, ne investičně
Připojení je místem, kde projekt nejčastěji zemře — a většina překážek je procesní, nikoli fyzikální:
vydat jednotnou závaznou metodiku připojování výroben biometanu pro všechny PDS
s transparentními lhůtami a ceníkem — dnes se postup i náklady liší podle provozovatele a regionu;
umožnit vtláčení do středotlaké sítě bez obohacování propanem tam, kde to kvalitativní
parametry dovolí (úspora CAPEX i OPEX a nižší uhlíková stopa);
systémově řešit reverzní kompresní stanice a sdílené („centrální") vtláčecí body
— rozpustí náklad mezi více projektů a zpřístupní část kategorie C;
publikovat mapu absorpční kapacity soustavy po regionech včetně letních minim odběru
(dnes chybí — datová mezera č. 5) a propojit ji s Plánem rozvoje distribuční soustavy;
dotáhnout opatření O7 do měřitelné podoby — zákonná maximální délka povolovacího řízení
a one-stop-shop, sladěné s termínem uvedení do provozu 31. 12. 2029.
4 · Sladit kvótu pokročilého biometanu s reálnou surovinovou základnou — a stanovit cíl pro rok 2040
Kvóta 35 % → 55 % naráží na tvrdý strop: teoretický potenciál odpadů je ~217 mil. Nm³, z toho 55 mil. Nm³
je uvězněno ve směsném komunálním odpadu. Cíl 491 mil. Nm³ z odpadů naplnit nelze.
provést a zveřejnit bilanci dostupných substrátů v čase (klesající stavy skotu vs. rostoucí
oddělený sběr BRKO dle POH: 0,9 → 1,9 mil. t do 2035) a trajektorii kvóty podle ní zkalibrovat;
vydat jednoznačný výklad zápočtu meziplodin podle přílohy IX RED III — meziplodiny mají
tvořit 42 % vstupů v roce 2040 a nejasnost jejich statusu je systémovým rizikem celého plánu;
urychlit rozšíření odděleného sběru BRKO a navázat je na zákaz skládkování využitelných odpadů od 2030;
stanovit objemový cíl pro biometan k roku 2040 (dostupný potenciál 2 320 mil. Nm³)
a prodloužit rámec podpory za horizont roku 2030 — jinak vzniká na konci dekády investiční útes
a projekty s návratností 15–20 let se nebudou financovat.
Souhrnný závěr
Česká republika má poprvé v historii funkční architekturu podpory (CfD na 15 let, 90,2 mld. Kč,
notifikováno EK) a hmatatelnou surovinovou i infrastrukturní základnu (574 BPS, z toho 116 snadno
konvertovatelných). To je oproti stavu z let 2020–2025 zásadní posun. Cíl 491 mil. Nm³ do roku 2030 je nicméně
při současném nastavení pravděpodobněji dosažitelný ze 45–60 % než ze 100 % — ne kvůli nedostatku
peněz, ale kvůli nedostatečnému aukčnímu objemu, chybějící poptávkové kvótě, úzkému hrdlu připojení
a nesouladu kvóty pokročilého biometanu se surovinovou realitou. Všechny čtyři překážky jsou
řešitelné rozhodnutími, nikoli investicemi — a všechny čtyři je třeba přijmout v horizontu
12 měsíců, aby se stihly promítnout do projektů s termínem provozu 2029.
09Datové mezery — kde veřejné zdroje nestačí
Zadání vyžadovalo explicitní označení míst, kde podklady neposkytují dostatek informací. Následuje jejich úplný seznam.
#
Chybějící údaj
Dopad
Kde ho lze získat
0
Nahrané zdroje uživatele — k analýze nebyly dodány žádné dokumenty (projekt BIOMETAN CR obsahuje 0 dokumentů)
⬤ zásadní celá analýza stojí na veřejných zdrojích; interní data mohou čísla upřesnit i vyvrátit
nahrát dokumenty do projektu nebo připojit složku z počítače
1
Rozdělení cíle 491 mil. Nm³ mezi teplárenství, průmysl a budovy
◆ vysoký nelze plánovat odbytové kontrakty mimo dopravu
podrobné přílohy NKEP; modelové podklady MPO
2
Cílový počet nových stanic na zelené louce
◆ vysoký nelze ověřit, zda je cíl strukturálně dosažitelný
podkladová studie Akčního plánu; MPO
3
Výsledky 1. aukce (vysoutěžená cena, převis poptávky, struktura projektů)
Alokace Modernizačního fondu vyčleněná na biometan a harmonogram navazujících výzev OP TAK
▲ střední ovlivňuje finanční model projektu
SFŽP, API, MPO
5
Absorpční kapacita plynárenské soustavy pro biometan po regionech vč. letních minim odběru
⬤ zásadní bez ní nelze ověřit fyzickou vtlačitelnost cílového objemu
PDS (GasNet a další), Plán rozvoje DS, ERÚ
6
Objemový cíl pro biometan k roku 2040 a 2050
⬤ zásadní investiční útes na konci dekády
neexistuje — nutné doplnit do SEK / NKEP
7
Aukční objemy pro roky 2029 a 2030
⬤ zásadní 113 mil. Nm³ cíle bez nástroje
MPO — dosud nezveřejněno
8
Jednoznačný výklad zápočtu meziplodin do pokročilého biometanu
◆ vysoký týká se 42 % předpokládaných vstupů 2040
transpozice RED III, metodika MPO / MŽP
Poznámka k dopočtům
Hodnoty označené v textu jako dopočet, odhad nebo scénář (zejména sektorové rozdělení mimo dopravu,
počet greenfieldů, scénářová tabulka 5.3 a hodnocení stavu opatření O1–O7) jsou analytickým výstupem
této zprávy, nikoli citací zdroje. Přepočty mezi Nm³, TWh a PJ vycházejí ze spalného tepla
~11,1 kWh/Nm³ a výhřevnosti ~10,5 kWh/Nm³.
10Zdroje
Všechny zdroje jsou veřejně dostupné. K analýze nebyly dodány žádné interní dokumenty.